Javor mléčný rubrum

Javor mléčný rubrum (Acer rubrum)

Javor mléčný je statný, opadavý, listnatý strom dosahující výšky kolem 30 m. Pochází ze Severní Ameriky a je jedním z nejznámějších více než 120 druhů rodu javor. Je původní druh na východě Spojených států amerických a Kanady, kde místy tvoří až dominantní porosty a je tam považován za nejrozšířenější stromovou dřevinu. Opadavý strom vysoký až 35 m s kmenem o průměru obvykle až 90 cm a rozložitou, nepravidelnou, řidší korunou. Kůra je v mládí tenká, šedá a hladká, později tmavne a praská do podlouhlých desek, letorosty jsou zbarvené červeně až měďnatě hnědě. Strom na chudším stanovišti je často pokřivený nebo mívá zdvojený kmen. Pokud roste osamoceně na otevřeném prostranství, může mít kmen kratší, s průměrem až 150 cm a korunu více zaoblenou. Nejmohutnější známý strom je vysoký okolo 38 m a jeho kmen má obvod asi 5 m.

Listy jsou svrchu lesklé a tmavě zelené, na rubu jsou bělavě namodralé až sivé a zprvu řídce plstnaté, jejich 5 až 10 cm dlouhý řapík je většinou načervenalý. Vejčité tmavočervené pupeny jsou 3 až 4 mm dlouhé, vytvářejí se již na přelomu podzimu a zimy a díky načervenalému odstínu jsou již z dálky dobře patrné. Listové čepele s dlanitou žilnatinou jsou dlouhé 5 až 10 cm a 4 až 10 cm široké. Bývají tří až pětilaločné, laloky jsou hranatě vejčité, na konci zašpičatělé, po obvodě nepravidelně vroubkovaně pilovité, střední a horní postranní laloky mívají jeden až dva zuby. Na podzim před opadem získávají listy barvu žlutou, karmínově červenou až červeně oranžovou. Samčí stromy mívají listy více červené, kdežto samičí spíše oranžové, barvu ovlivňuje i kyselost půdy. Javor červený patří mezi prvé stromy, které se na podzim zbavují zelené barvy, získanou podzimní barvu si podržují po několik týdnů.

Květy zbarvené karmínově červeně vyrůstají ve svazečcích na koncích větviček. Samčí květy jsou přisedlé, kdežto samičí a oboupohlavné rostou na tenkých stopkách, jež se prodlužují, takže později visí ve shluku na stopkách 1 až 5 cm dlouhých. Kalich je pětilaločný a stejně jako koruna má pět podlouhle obvejčitých lístků. V oboupohlavném květu bývá nejčastěji pět tyčinek s prašníky a horní lysý semeník vytvořený ze dvou plodolistů, pestík má dvě dlouhé čnělky s bliznami vyčnívajícími z květu. Samčí květ obsahuje čtyři až dvanáct, nejčastěji osm tyčinek, samičí květ má dvě čnělky. Květy produkují nektar, jsou opylovány hmyzem.

Plod je křídlatá dvounažka, 15 až 25 mm dlouhá, s poněkud odlišnými křídly jazykovitého tvaru, která spolu svírají úhel 50 až 60°. Dvounažka mívající barvu od hnědé po načervenalou zastupuje oplodí, napomáhá k šíření větrem. Plod postupně dozrává od dubna do začátku června, těsně předtím, než je vývoj listů zcela dokončen, po uzrání se rozpadne na dvě merikarpia (semena) s dlouhým blanitým křídlem. Strom o průměru kmene 20 cm vyprodukuje ročně až 90 tisíc semen a s kmenem o průměru 30 cm až milion semen. Plody stromů ze severních oblastí jsou menší a těžší než u jejich protějšků z jihu.